Gatčina je Rusko a celý svět

[rusky], [anglicky]
Gatčina je jedním z velkolepých předměstí Petrohradu.Je velkým průmyslovým,vědeckým a odborným centrem Leningradského okresu, šetrně uchovává Starou Gatčinu s tichými útulnými uličkami.

Gatčinský palác
Gatčinský palác
Gatčinský palác
Gatčinský palác

Světoznámou se Gatčina stala svým předměstím Petrohradu, bývalým sídlem ruských carů s unikátním souborem paláců a parků.

Rozvoj Gatčiny velice ovlivnily dějiny a kultury různých národů světa, zejména zemí Evropy.Proto ve městě můžeme vidět zákoutí,připomínající Itálii, Francii,Anglii a Německo. Hrdostí obyvatel Gatčiny je palác-muzeum, ve kterém jsou bohaté sbírky ruského, evropského a východního umění.

Luteránský kostel (Kircha)
Luteránský kostel Kircha
Kruhová sušárna obilí (Riga)
Kruhová sušárna obilí (Riga)

Začátek historie Gatčiny byl znatelně ovlivněn skandinávskými sousedy. Odedávna v Gatčinské zemi klidně žily slovanské a finskougorské kmeny. Také dnes má mnohonárodnostní obyvatelstvo města velkou finskou diasporu. V ulicích Gatčiny jsou vedle pravoslavných chrámů také finské kostely.

Budova bývalé soukenické továrny
Budova bývalé soukenické továrny
V 18 století, po vítězství Ruska nad Švédskem a výstavbě Petrohradu, se v Gatčinském statku začaly stavět nové stavby na švédských zbytcích. Při stavbě se použili staré základy a stavební materiál a tak vznikla sušárna pro uchovávání obilí s věží a cimbuřím a budova bývalé soukenické továrny, které dnes připomínají dobu dávno minulou.

Grigorij Orlov
Grigorij Orlov
Famózní doba Kateřiny II. a krátké vladařství jejího syna Pavla I. podstatně změnily příští budoucnost osady Gatčina.

V tuto dobu v Gatčině pracují spolu s ruskými i italští, angličtí a francouzšti umělci. Mnozí z nich jenom v Rusku dostali příležitost použít svých získaných zkušenosti a odhalit svůj talent, když poznali kulturu a zvyky ruského národa.

Hrabě Grigorij Orlov byl vlivný oblíbenec a bohatý velmož. Kateřina II. ho štědře obdarovala Gatčinským statkem, který se nacházel na břehu krásného jezera. Tam hrabě Orlov vybudoval venkovský zámek, obklopený malebnými parky a rozsáhlými lesy určenými pro zábavu a lov. Budovy se stavěly podle projektu italského architekta Antonia Rinaldieho, který 40 let pracoval v Rusku. Gatčinský palác se zapsal do historie architektury jako vynikající příklad stylu ranného klasicismu.

Gatčinský palác zároveň připomíná romantický středověký zámek, půvabný palác italské renesance a typický ruský usedlý dům. Jako obklad fasád paláce, galerie, schodiště a rozsáhlých sklepů nepoužil tradiční mramor, ale místní vápenec „barvy mlhavé oblohy“, který odedávna používali na stavbách obyvatelé Gatčiny.

Podzemní chodba
Podzemní chodba
Grotta Echo
Grotta Echo

V duchu rytířských zámků byla z paláce na břeh jezera proražena 120 metrů dlouhá podzemní chodba vedoucí pod loukou, osvětlená zvenčí kruhovými vikýři a zakončená jeskyní ozdobenou kameny - valouny. Jeskyně s východem k jezeru je zasvěcena lesní nymfě Echo. Slovo vyslovené v ní se jako ozvěna opakuje ,baví návštěvníky a vyvolává legendy o existenci nadpřirozených zjeveních toulajících se po nocích po dunivých chodbách starého zámku.

Parkové průčelí gatčinského paláce
Parkové průčelí gatčinského paláce
Zvony na Hodinové věži
Zvony na Hodinové věži

Více než dvě století se hrdě tyčí do gatčinské oblohy vysoké věže paláce s vyhlídkami, na které se lze dostat po kamenných točitých schodech. Kolik toho už viděly ze své výšky! Měnily se časy, měnili se majitelé Gatčiny, a hodiny jedné z věží odbíjely každému svůj čas.


© Gatčina napříč staletími